Když se v roce 1978 narodila Louise Brown jako první dítě počaté metodou IVF, svět poprvé spatřil důkaz, že početí nemusí být omezeno jen na biologickou náhodu. Dnes je asistovaná reprodukce (ART) pevnou součástí lékařské praxe a pro miliony lidí po celém světě představuje cestu k rodičovství, které by bez vědy zůstalo nenaplněné.
Odhaduje se, že díky ART bylo do roku 2023 narozeno již více než 10 milionů dětí, a každý rok přibývají další miliony cyklů ve více než 80 zemích (ESHRE, 2023). Jak se ale proměnila cesta k těmto dětem? A co přinese budoucnost?
Historie, která psala budoucnost
Začátky byly experimentální a často nejisté. První úspěšné mimotělní oplodnění bylo výsledkem dlouholetého výzkumu britského gynekologa Patricka Steptoea a biologa Roberta Edwardse. V roce 1978 jejich práce vyústila v první narození dítěte po IVF – a položila základ zcela nové oblasti medicíny.
V 80. a 90. letech následovaly další revoluční kroky: zavedení ICSI (intracytoplazmatická injekce spermie) znamenalo obrat v léčbě mužské neplodnosti, rozvoj kultivace do stadia blastocysty umožnil lépe vybírat embrya a zlepšit úspěšnost transferu. Nástup vitrifikace (rychlého zmrazování) pak dramaticky zvýšil šance na úspěch při zamrazení vajíček nebo embryí.
Dnešní realita: Věda, která se učí od života
Současná asistovaná reprodukce se opírá nejen o embryologickou preciznost, ale i o datovou analýzu, genetiku a personalizovanou medicínu.
Jedním z nejvýznamnějších nástrojů posledních let je preimplantační genetické testování (PGT), které umožňuje identifikaci chromozomálních abnormalit ještě před zavedením embrya. Zejména u žen nad 35 let se díky PGT zvyšuje pravděpodobnost úspěšného těhotenství a snižuje riziko potratu.
Podobný dopad má i tzv. time-lapse monitoring embryí. Místo toho, aby embryolog musel několikrát denně embryo vyjmout a mikroskopicky zhodnotit, využívá kontinuální videozáznam, který sleduje jeho vývoj bez přerušení. Výzkumy ukazují, že tento přístup zvyšuje šanci na výběr embrya s nejvyšším potenciálem k implantaci.
Další zásadní změnou je vitrifikace oocytů, která umožňuje ženám uchovat plodnost do budoucna – ať už z důvodu onkologické léčby nebo osobního rozhodnutí. Moderní postupy zmrazování jsou dnes natolik účinné, že rozdíly mezi „čerstvými“ a „zmraženými“ vajíčky téměř mizí.
Budoucnost pod mikroskopem
Technologický vývoj se nezastavil. Naopak. V posledních pěti letech přichází do embryologických laboratoří umělá inteligence, která se učí rozpoznávat nejkvalitnější embrya na základě tisíců obrazových dat. Systémy jako iDAScore nebo Life Whisperer dnes hodnotí embrya s větší konzistencí než lidé – a slibují zvýšení šance na těhotenství i snížení potřeby vícenásobných cyklů.
Do budoucna se diskutuje i o tvorbě gamet z kmenových buněk. Laboratorní výroba spermie nebo vajíčka z kožní buňky, která by mohla pomoci lidem bez vlastních gamet, je sice zatím v preklinické fázi, ale výsledky (například výzkum z Japonska publikovaný v Nature, 2023) jsou slibné.
Logistika, která umožňuje zázraky
Za každým úspěšným cyklem asistované reprodukce se skrývá nejen věda, ale i organizace a přesnost. Ve společnosti Biocouriers zajišťujeme bezpečný transport reprodukčního materiálu – od vajíček a spermií po embrya a pupečníkovou krev – po celém světě.
Spolupracujeme s laboratořemi a klinikami napříč kontinenty, abychom zajistili, že delikátní vzorky dorazí v ideální teplotě, čase a stavu. Náš tým ví, že za každým kontejnerem není jen biologický materiál – ale příběh naděje.