Když se páru nedaří počít dítě, pozornost se většinou obrací k ženě. Moderní reprodukční medicína ale ukazuje, že problémy na straně muže stojí téměř za polovinou všech případů. Přesto je mužská neplodnost stále opředena řadou mýtů, které zbytečně odkládají vyšetření, léčbu i správná rozhodnutí.
Pojďme se podívat na nejčastější z nich.
Mýtus 1: Když je muž zdravý a v kondici, problém s plodností nemá
Mnoho mužů si myslí, že dobrá fyzická kondice a absence nemocí automaticky znamenají i skvělou plodnost. Ve skutečnosti se ale problémy týkají i mužů, kteří vypadají a cítí se naprosto zdraví.
Nízký počet spermií, jejich horší pohyblivost nebo špatný tvar na sobě muž většinou nijak nepozná. Žádné příznaky totiž nezpůsobují. Za horší kvalitou spermií přitom mohou stát skryté příčiny. Od genetiky přes hormonální nerovnováhu až po prodělané infekce nebo vlivy prostředí.
Mýtus 2: Neplodnost je čistě ženský problém
Jde o jeden z nejvytrvalejších mýtů. Statistiky mluví jasně: mužský faktor hraje roli až u 50 % případů, kdy se nedaří počít.
Právě proto lékaři doporučují vyšetřit vždy oba partnery současně. Včasná kontrola u muže i ženy ušetří spoustu času, odhalí případné překážky na obou stranách a pomůže rychleji zvolit správnou léčbu.
Mýtus 3: Věk řeší jen ženy
Je pravda, že u žen klesá plodnost s věkem výrazněji a rychleji, nicméně věk nešetří ani muže.
S přibývajícími roky se kvalita spermií postupně zhoršuje. Klesá jejich počet, pohyblivost i genetická spolehlivost (integrita DNA). Vyšší věk otce tak může prodloužit dobu do početí a mírně zvyšuje i některá zdravotní rizika pro dítě. Mužská plodnost nemá pevný věkový strop, ale věk v ní roli rozhodně hraje.
Mýtus 4: Pokud už muž dítě má, neplodný být nemůže
To, že muž v minulosti zplodil dítě, není zárukou pro budoucnost.
Reprodukční zdraví se během života mění. Může ho ovlivnit věk, prodělaná nemoc, úraz, operace, změna životního stylu i hormonální výkyvy. Neschopnost počít další dítě (tzv. sekundární neplodnost) je běžná diagnóza, která trápí řadu párů.
Mýtus 5: Všechno spraví zdravý životní styl
Pravidelný pohyb, pestrá strava, omezení alkoholu a konec s kouřením reprodukčnímu zdraví nesmírně pomáhají. Změna životního stylu ale sama o sobě nestačí na všechno.
Pokud za neplodností stojí genetická výbava, hormonální porucha nebo anatomická překážka, je nutný zásah lékařů. Zdravé návyky jsou skvělým základem, samy o sobě ale všechny zdravotní příčiny nevyřeší.
Mýtus 6: Vyšetření plodnosti je složité a nepříjemné
Strach a ostych z vyšetření často mužům brání udělat první krok. Přitom obavy nejsou na místě.
Základním krokem je takzvaný spermiogram. Rychlé a zcela neinvazivní vyšetření, které zhodnotí počet, tvar i pohyblivost spermií. Výsledky dají lékařům jasný přehled a pomohou určit, zda je potřeba hledat dál. Včasné vyšetření vás ušetří měsíců nejistoty.
Mýtus 7: Diagnóza neplodnosti znamená konec nadějí na vlastní rodinu
Zjištění neplodnosti neznamená konec cesty.
Pokroky v Asistované reprodukci dávají dnešním párům obrovské možnosti. Podle příčiny lze situaci řešit úpravou životního stylu, léky, menším zákrokem nebo metodami IVF.
Důležitou roli hraje také mrazení (kryokonzervace) spermií, vajíček i embryí. To umožňuje bezpečně uchovat biologický materiál na později. Ať už z důvodu plánovaného odkladu rodičovství, nebo před lékařským zákrokem, který by mohl do budoucna plodnost ohrozit.
Mluvme o mužské plodnosti bez tabu
Mužská neplodnost je běžná věc, přesto se o ní stále málo mluví. Boření mýtů je prvním krokem k tomu, aby muži neváhali vyhledat odbornou pomoc včas.
Cesta za rodinou je společný úkol obou partnerů. Když máte správné informace a oporu odborníků, můžete dělat nejlepší možná rozhodnutí pro svou budoucnost.